Podávání nealko vína
U nealko vína platí stejně tak jako u plnohodnotných vín stejné čtyři zásady, které je dobré si pamatovat a při jejichž dodržování si poté víno lépe doma vychutnáte Správný výběr výběr, správné uložení či skladování, správná sklenice a správná teplota vína.
Správné jídlo k vínu čí víno k jídlu, to je samostatná kapitola nealko vína pro každou příležitost!
Druhy námi prodávaných vín:
Víno nealko podle barvy:
Bílé víno nealko
Červené víno nealko
Růžové víno nealko
Perlivé - šumivé víno nealko
Víno nealko podle země původu
Česká republika
Francie
Itálie
Rakousko
Německo
Španělsko
USA - připravujeme
Víno nealko podle značky:
Bonne Nouvelle - Francie
Revine Česká republika
Viante - České republika
Scavi - Itálie
Rakousko
Weinkoning - Německo
Připravujeme - Španělsko
Připravujeme - USA
Obecné vlastnosti a hodnocení klasických vín
Vlastnosti vína
Nezaměnitelnost vína ovlivňuje celá řada faktorů - uspořádání vinic, klima, proudění vzduchu, bohatost a složení půdy, vlastnosti odrůdy, způsob sklizně, výroby a vyzrálost vína. Mezi základní charakteristiky pro porovnání vína patří tělo, chuť, vůně a barva. Kvalitu vína určuje v harmonickém celku obsah alkoholu a kyselin, obsah cukru, tělo vína, aroma, doba a způsob zrání a obsah tříslovin.
Čirost vína
Nalévané víno musí být v první řadě zcela čiré, jasné barvy, bez jakéhokoliv zákalu, sedimentů a usazenin. Čirost stejně jako barvu vína posuzujeme prohlížením proti světlu v čirých skleničkách. Podle čirosti můžeme víno charakterizovat jako krystalicky čisté, s bleskem, jiskrné, čisté se slabým závojem, matné, opalizující, kalné či velmi kalné. U červených vín a sudových vín, která nejsou vyškolena, se může objevit slabá opalescence, která však není na závadu. Mírné zákaly však již poukazují va vady vína. Pro charakteristiku a stupně čirosti vína používáme následující výrazy:
Jiskrné - víno s nejvyšším stupněm čistoty, dosažený filtrací vína.
Čiré - víno průzračné, neopalizuje, ale ještě nejiskří.
Opalizující - víno průhledné, ale při pohledu proti světlu se paprsky lámou o velmi jemné kalící částečky.
Zakalené - víno zakalené, zákal způsobený vysrážením bílkovin nebo jiných látek (kvasniční zákal, černý zákal, bílý zákal).
Zlomené - víno, které bylo již jednou vyškoleno a znovu se zakalilo.
S krystaly vinného kamene - nepovažují se za zákal vína. Vinný kámen se vysráží buď v drobných krystalcích, které se jiskřivě lesknou, nebo ve větších lístcích, které sice nevzbuzují důvěru, ale jakost vína nenarušují.
Barva vína
Z barvy vína lze vyčíst jeho stáří, odrůdu, obsah tříslovin i vyváženost chuti. Vína s intenzivnější barvou bývají odvážnější a většinou mají i vyšší obsah tříslovin. Barva vína je měřítkem pro posuzování odrůdovosti, způsobu výroby, stáří, zdravotního stavu vína apod.
Obecně hodnotíme barvu vína ve třech základních stupních.
Slabá / nízká: (u červených vín - nízká barva) - příliš slabá barva - vystihuje malou (nízkou) barevnost vína, barva neodpovídá smyslovým požadavkům.
Vysoká: vystihuje příliš sytou až tmavou barvu vína, barva neodpovídá smyslovým požadavkům.
Odpovídající: barva je odpovídající smyslovým požadavkům pro danou odrůdu a ročník.
Barva červeného vína pochází ze slupek bobulí a její intenzita je závislá na slunečním svitu - vyzrálosti hroznů, obsahu tříslovin, půdě, odrůdě a způsobu výroby. Červená vína mají intenzitu barvy od světle červené, cihlové, rudé, rubínové, tmavě červené, u vyzrálých vín až po hnědočervenou. Intenzita barvy červených vín závisí také na přítomnosti žlutých taninů. Světlejší červená až rubínová barva je charakteristická pro mladá a lehká červená vína s vyšším obsahem kyselin. Červenou až červenohnědou barvou se vyznačují vína těžší a vyzrálá, s nižším obsahem kyselin. Stárnutím a vlivem oxidačních pochodů víno prochází modifikací barvy, která se mění z rubínové na červenou s nažloutlými tóny až červenohnědou. Stopy barvy na okraji skleničky svědčí o vyšší kyselosti vína.
Také bílá vína se vyznačují širokou škálou odstínů barev od světlé, světležluté, zelenkavé a žlutozelené barvy až po jantarově žluté barvy a různé odstíny hnědé barvy. Vyšší barvu s nahnědlým odstínem mají vína nedostatečně sířená. Odstín barvy bílého vína napovídá i o jeho charakteru. Mladá a zdravá jakostní vína mají různě intenzivní zelenkavou barvu až se žlutavým odstínem. Vína nedokonale školená mohou mít barvu až jantarově žlutou, což může být způsobeno i vyšším obsahem tříslovin u vín vyrobených z nedozrálých hroznů s dosud nezdřevnatělými třapinami. Vína bez jakýchkoliv barevných odstínů patří většinou k vínům z nízkým obsahem extraktu.
Vůně vína
Vůně vína (aroma neboli buket) nám napoví leccos o jakosti, odrůdě i stáří vína. Aroma vína hodnotíme vždy před degustací vína. Vůni tvoří celá řada chemických těkavých látek a celková harmonie zapadá do dalších složek vína. Štiplavá vůně s náznakem vůně octa naznačuje začátek octovatění vína nebo jiného bakteriálního, nečistého kvašení vína. Vůně vína musí být čistá, charakteristická pro révové víno. Aroma jakostních vín musí odpovídat odrůdovému charakteru s vůní květů, třešní, rybízu, vanilky i čokolády. Svěží vůně je intenzivnější u mladých vín, které si ještě pamatuji vlastnosti odrůdy hroznů. Starší jakostní vína se vyznačují kvasným vývojem v láhvi, který u zralých vín přechází v buket ležácký, nazývaným také květina. Při další fázi zrání v lahvích se postupně vytváří tzv. stařinka. Tato fáze vyzrání dává vínu příjemnou chlebnatou vůni i chuť. Vůně vína hraje důležitou roli i při kombinaci podávání vína a jídla. Charakteristické výrazy pro aroma vína:
Vinná: vůně vystihuje malou barevnost vína.
Těžká: nasládle kořenitá vůně pozdních sběrů a dezertních vín.
Jemná: vůně jemně zapadá do harmonie ostatních složek vína.
Výrazná: vůně výrazně převyšující ostatní složky.
Lahvová: výraz se používá pro druhotné vůně, které vznikají ležením vína v láhvi.
Zralá: označení pro směs vůně odrůdové i lahvové, vyskytuje se v kulminační zralosti lahvovaného vína.
Vůně po stařině: připomíná vůni vypečené chlebové kůrky. Vzniká při zrání a stárnutí vína pomalou oxidací aromatických a chuťových látek.
Odrůdová: vůně je typická pro určitou odrůdu vína.
Muškátová: u odrůd s muškátovou vůní bobulí hroznu.
Kopřivová: vůně typická pro odrůdu Sauvignon.
Botrytidová: aroma se objevuje u hroznů po napadení plísní šedou.
Vanilková: vůně typická pro mladá, ale zralá vína Rulandského červeného.
Broskvová: vůně u odrůd Muller Thurgau a zřídka u odrůdy Sauvignon.
Cizí: vůně neodpovídá popisu na etiketě, nebo je vínu zcela cizí.
Vadná: nežádoucí vůně, která vznikla nemocí nebo vadou vína.
Vůně po korku: vůně a chuť vzniká vyluhováním tříslovin z korku, nebo také plísní korkové zátky.
Vůně po sudu: nežádoucí aroma, vzniká nedostatečným ošetřením dřevěných sudů.
Chuť vína
Chuť vína je výsledkem doby zrání vína, charakteru odrůdy a jakosti, obsahu alkoholu a cukru, tříslovin, barviv, kyselin, způsobu výroby a teploty podávaného vína. Chuť vína hodnotíme pomocí receptorů na různých částech jazyka v chuťových pohárcích (papilách). Pro správné hodnocení chuti víno převalujeme po celém povrchu jazyka. Sladkou a slanou chuť vnímáme pomocí receptorů na kořenu jazyka, hořkou a trpkou chuť vnímají receptory v zadní třetině horního obvodu jazyka po jeho stranách. Chuť vína musí být vždy čistá a harmonická, bez vedlejších příchutí. Nejvýznamnější složkou pro chuť vína jsou kyseliny, které vínu v optimálním vyvážení s ostatními složkami dodávají charakteristickou a výraznou chuť. Kyselost vína závisí na výskytu kyseliny vinné, jablečné, citrónové a octové v odrůdách vína a na způsobu fermentace.
Obecně víno s malým obsahem kyselin je měkké a nevýrazné. Naopak víno s vysokým obsahem organických kyselin se označuje jako tvrdé, kyselé až hořké. Podle obsahu extraktu označujeme víno jako prázdné, lehké, plné, kulaté nebo těžké. Prázdné víno nezanechává v ústech žádný chuťový vjem, u plného vína naopak pociťujeme plnou chuť, která zanechává na zadním patře po různě dlouhou dobu příjemný pocit. Chuť vína dále ovlivňují i třísloviny a barviva, které dodávají především červeným vínům charakteristickou chuť a jemnost až hebkost. Zvlášť jemná červená vína mohou být díky tříslovinám hebká až sametová. Vysoký obsah tříslovin může způsobit i drsnou nebo svíravou chuť červených vín. U vína, zpracovaných z nezralých hroznů nebo nedostatečně sířených, se může projevit chuť po třapinách nebo oxidázách. Červená vína mají obecně větší chuťovou intenzitu a výraznější pocit plnosti v ústech. Správné rovnováze chutí u červeného vína se říká, že mají "tělo", na rozdíl od bílých vín, které jsou lehčí. Chuť vína ovlivňuje i způsob zrání. Nerezové tanky bývají neutrální, dřevěné sudu mohou chuti vína zvýraznit. Obecně známé výrazy pro hodnocení vína podle chuti:
Chuť vína podle plnosti
Prázdné: nevýrazné víno, obsahuje málo charakteristických látek.
Krátké: chuťový vjem vína trvá krátkou dobu.
Lehké: víno s nižším obsahem alkoholu. Bývá však harmonické, pitelné a vhodné ke stolování.
Řídké: vínu chybí extraktivnost a vůně, kyseliny jsou zastoupeny v plném rozsahu.
Plné: ve vínu jsou zastoupeny všechny důležité složky, jsou bohatě vyvážené.
Dlouhé: víno nebývá plné, je kořenité, složky způsobují dlouhotrvající dojem.
Extraktivní: ve většině plné s výrazně působícím vjemem extraktivních látek obsažených ve víně.
Tělnaté: víno vyvolává dojem plnosti a harmonie, ale víno je s vyšším obsahem alkoholu a nižším obsahem aromatických látek.
Těžké: u vína vyniká převážně alkohol a cukerný zbytek.
Robustní: starší, převážně červené víno s vysokým obsahem extraktu i alkoholu. Víno je harmonické v chuti.
Bohaté: víno je vyzrálé, plné a harmonické.
Chuť vína podle obsahu alkoholu
Alkoholické: vyšší obsah alkoholu (přes 12%) je poznat již podle toho, že po promíchání vína ve sklence víno ulpívá na stěnách sklenky. Vyšší obsah alkoholu ale u vín může působit neharmonicky.
Nízkoalkoholické: nižší obsah alkoholu ve víně způsobuje nedostatečné prokvašení cukru ve víně.
Ohnivé: víno má větší obsah alkoholu v poměru k ostatním složkám.
Chuť vína podle kyselosti (obsahu kyselin)
Tvrdé: obsah kyselin ve víně je vysoký a kyseliny vynikají nad ostatními složkami vína.
Ostré: mladé víno s vyšším obsahem kysličníku uhličitého, který zvyšuje kyselost.
Hladké: obsah kyselin je přizpůsoben ostatním složkám a kyselina nijak nevyniká.
Měkké: s nízkým obsahem kyselin.
Fádní: obsah kyselin je nízký a víno se stává neharmonickým a nepobízí k delšímu pití.
Ocelové: víno má vysoký obsah kyseliny vinné a je velmi tvrdé.
Označení harmonie vína mezi složkami
Rozbité: narušení jednotlivých složek, které sice mohou být v dobrém poměru, ale při školení nebo přepravě jeví víno nesoulad.
Drsné: některá mladá vína projevují před vyzráním čitelnou drsnost, která ale po vyzrání úplně zmizí.
Tupé: červená zasířená vína bývají tupá, protože vyšší obsah kyseliny siřičité zamlží projev jednotlivých složek vína.
Distingované: jemné víno, dokonale vyškolené, velmi dobrého původu s harmonicky sladěnými složkami.
Ploché: obsahuje málo složek, které by harmonii vína oživily. Většinou se jedná o lehká, ale nevhodně ošetřená vína, která ztratila vůni i kyseliny.
Jemné: příjemné víno, která má všechny složky, ale je méně výrazné.
Svěží: víno, jehož harmonie je zdůrazněna příjemným obsahem kyselin a výraz podtrhuje menší obsah kysličníku uhličitého.
Řízné: harmonické víno s výraznějšími, jemnými kyselinami, plné chuti.
Jadrné: extraktivní, řízně tvrdé a perspektivní.
Pitelné: víno pobízející svou příjemnou harmonií k delšímu pití.
Vyrovnané: je to víno, jehož složky (aroma, kyseliny, alkohol) jsou ve správném vzájemném poměru, a víno vzbuzuje lahodný pocit na jazyku.
Pěkné: je lehčí, harmonické a příjemné aromatické víno.
Dokonalé: je plné, harmonické, extraktivní a příjemné aromatické víno.
Vyzrálé: je na vrcholu své jakosti a je podpořeno svým charakteristickým buketem.
Dobře vyvinuté: víno má všechny znaky zralého vína – harmonickou chuť, jemný buket, a je téměř na vrcholu své jakosti.
Hladké: plnější aromatické víno s vyšším obsahem glycerolu, který při ochutnání lehce klouže po jazyku.
Hebké: se používá u jemných červených vín s nižší intenzitou barvy, menším obsahem kyselin a tříslovinou.
Sametové: výraz pro plná, vyzrálá červená vína s větší barevnou intenzitou a vyšším obsahem tříslovin, které se během zrání přeměnily na výraznou složku vína.
Harmonické: všechny složky vína jsou rovnoměrně zastoupeny a žádná nepůsobí rušivě.
Urozené: víno z nejlepších poloh a odrůd vinné révy, vyrobené z dobře vyzrálých hroznů. Je dokonale vyzrálé a vyznačuje se jemnou vůní a chutí. Je to elegantní víno, po jehož napití zůstává dlouho příjemný dojem.
Noblesní: jakostní, plné a harmonické víno s jemnou chutí a výraznějším buketem.
Celkový dojem vína
Zvětralé: nadměrným provzdušněním se ztratí všechny aromatické látky a naruší se tím harmonie složek.
Unavené: víno, které prošlo velkým množstvím manipulací při odstanění vady nebo nemoci vína. Vína často bývají nepitelná.
Němé: víno je bez jiskry, nedají se téměř rozpoznat vlastnosti vína, může to také být způsobeno podchlazením vína.
Travnaté: je mladé víno z horších ročníků, které obsahuje chlorofyl z nezralé třapiny.
Tříslovité: je víno, v němž převažují třísloviny ned ostatními složkami tak silně, že se projevují jako nepříjemná složka vína.
Hořčina: bývá cítit ve vínech převážně z hroznů, který dozrávaly za suchých podmínek.
Čisté: je víno, které se nese v nenarušeném odrůdovém tónu bez postraních vůní a chutí.
Výrazné: ve víně vynikají některé složky, které lze později charakterizovat.
Bohaté: ve víně vyniká většina složek, víno je aromatické, extraktivní a vyzrálé.
Kořenité: označují se tak jakostní vína obsahující kořenité látky, které zvyšují plnost vjemu.
Suché: je víno bez zbytku cukru chuťově postřehnutelných.
Se zbytkem cukru: s postřehnutelnou sladkostí.